e-shop fanklubu  

Vyšívání potisk dárkové předměty gravírování a řezání potisk předmětů

   

Partnerský web  

   

Jo, jen propagace nestačí. O tom jsem se přesvědčil co se zájezdů na utkání ven týče. Plakáty, hlášení na ZS během utkání, pozvánka v místním tisku i "kampaň" na internetových stránkách - nic. Kdo chce kam pomozme mu tam platilo kdysi, šumperští fanoušci už neplní haly soupeřů jak tomu bylo kdysi - to měli pokladníci našich hostitelů v kalendáři červeně kroužkovaná data, kdy měl Šumperk dojet. Teď už se zisk ze vstupenek námi zakoupených ztrácí (vyjma Uničova) v podobě malého procenta mezi celkovým příjmem za "lupeny".

 

Zájezd byl z nezájmu fanoušků zrušen, přesto opět - kdo chce kam pomozme mu tam. A chce-li opravdu věrný fanda vidět Draky, tak je vidí, ať to stojí co to stojí! A že to tentokrát některé jedince stálo, ale o tom až později. Ono ještě při utkání s Kroměříží to vypadalo nadějně, ale poté jsem se dozvěděl, že lidé místo, aby přicházeli, tak z listiny cestovatelů mizí. A byl oheň na střeše. V pátek jsem se byl podívat jako každý týden na boje našich mladíků v lize, tentokrát hrál doma juniorský výběr s Olomoucí a dokonal dílo zkázy, když porazil "Kohouty" 6-4. Stadion ale spíše vnímal konečný výsledek z ledu Hanáků, kde ve stejnou dobu hráli dorostenci o první místo - v přímém souboji o vedení nakonec Draci soupeře smetli z ledu, vyhráli 8-0 a ukázali, že opravdu chtějí postoupit do extraligy. Jenže proč o tom píši. V pátek jsme smutnili s ostatními fanoušky, přemýšleli nad "choreo" na nadcházející duely (hlavně na ten s Prostějovem) a pak jsme tedy řekli jasně - JEDEME VLAKEM, nějak to půjde. Na telefonu jsem ještě na fofr zjišťoval spoje a bylo odsouhlaseno. Ze Šumperku jsme vyrazili v pěti, v Zábřehu se přidali další tři lidé, co jsme čekali, a pak další dva, co jsme teda nečekali :).

Cestu tam myslím shrneme do krátké statě, páč opravdu se nic zajímavého nekonalo. Pivo jsme si bohužel nestihli před odjezdem koupit, byli jsme odkázáni na Přerov, kde bychom měli zahnat žížu. Tolik jsem se těšil na Zubra než jsme zjistili, že stánky jsou samosebou zatvorené, a tak jsme jeli na sucho až do VM. Paráda. Jelo nás sice osm na skupinovku pro deset lidí, což ale nevadilo, i tak to vyšlo levněji, ale co - nakonec jsem byl rád, že nás jelo jen osm, každá korunka dobrá - ale jak říkám, k tomu se dostaneme. Jízdenku jsem dostal jako organizátor do svých rukou já a tak to taky vypadalo a následně i dopadlo. No, vraťme se zpět do VM. Z nádraží na ZS je to strašný kus cesty a tak jsme se chopili jediného taxíka u nádraží s tím, že zbytku našeho "startovního pole" jej pošleme zase zpět. Tak jsme taky učinili, nakoupili rychle vstupenky i pro ostatní ať pak nestojí frontu a zatím si zazpívali "říkám to už posté, dnes vyhrají hosté". A po celém výjezdu se shodli, že to bylo naposled, co jsme tento pokřik použili protože nosí smůlu - no nic. Takže už ani po stoprvé.

Jenže další komplikace na sebe nedali dlouho čekat a tak jsme s hrůzou zjistili, že pan taxikář (parchant) se na ostatní vyprdnul a nechal je na nádraží - no, a tak jsme se aspoň částečně nasomrovali na ZS a dali hned o sobě vědět, to aby si nemysleli, že jsme na ValMez zapomněli. Draci v té době hráli ještě vyrovnaný hokej, ale jen co přišla naše druhá skupinka a velmi hlasitá výpomoc, tak jako by mávl kouzelným proutkem, bylo po pěkném hokeji :) Nám to ovšem nevadilo - hrálo se null zu null a taky jsme věřili, že vyhrajeme, zvláště co jsem celý den hlásal, že to cítím v kostech (že by už revma?). Druhá třetina nás vyvedla z omylu. Konečně jsme sice zahnali žízeň, ale Bobři zahnali i Draky do defenzívy a my jen koukali, jak dvakrát inkasujeme. Přesto jsme fandili dál a stále, i za stavu 0-5, kdy jsem ostatní navedl k pokřiku Vysoký Jalovec, poněvadž jsem si myslel, že to ty domácí fanoušky vyvede z rytmu a trochu je potrápíme na duši. A zdálo se, že opravdu nechápou, proč ještě fandíme, když inkasujeme gól za gólem. Jde vidět, že nás ještě neznají, jsme fanoušci nezmaři, zvykejte si na to, chceme se hokejem hlavně bavit, nejedeme fandit jen když se daří, na tož se rvát. Proto jsme i hodně okřikli Martina, když začal mít průpovídky o tom, že dlouho nikdo nedostal po čuni. Něco takového prostě nevedeme... I proto jsme nereagovali na skupinku trapných puberťáků, co si stoupli za nás a začali fandit VALMEZ VALMEZ, což nejprve Martin komentoval slovy, zda-li by tak fandili i za zády Prostějováků :) a načež jsem začal hlásit názor, že my jsme vlastně pozdvihli úroveň fandění ve VM, poněvadž začali fandit i lidé, co tam nikdy ústa neotevřeli. Holt, jsme dobří. :) Radim Antonovič naštěstí vstřelil branku a tak jsme měli i malý důvod k radosti, náležitě jsme gól oslavili a ještě se pokusili vyburcovat Draky k vyrovnání, čemuž ovšem nevěřil zcela nikdo.

Po zápase jsme rychle klukům zatleskali, oni taky nám (díky hoši) a hnali se rychlým a zběsilým tempem tajně ze křoví sledováni pumou na nádraží. Nebýt Danušky, tak jsme jej ani nenašli. Naše příjemná a sympatická průvodkyně městem, která vede zajímavé způsoby seznamování (až na vás některá pohledná fanynka Draků na ZS bude mluvit jako kdyby mluvila se svým bratrem, je to ona :) ) nám ovšem dala pořádné dávky sportu pro naše zchátralá těla, poněvadž stačit jejímu tempu byl výkon hodný snad Jošky Pribilince... Před nádražím jsme ještě zaběhli s Karlem pro pitivo (najednou šlo se rychle pohybovat :) ) na doplnění pitného režimu do Kauflandu, kde se nás nějaký místní vyhulenec a vymaštěnec ptal, zda jíme mrtvoly a nemáme papriku (magor no) a pak zase honem zpět. Sedli jsme na osobní vlak do Přerova a hle. Sakra, já nemám jízdenku, říkám ze srandy všem. Pak vítězoslavně šahám do peněženky kde měla být a - ty vole, já ji fakt nemám. Zatímco zbytek grupy s humorem reagoval na můj nejapnej vtip, já už chystal peníze pro průvodčí. No, a zatímco jsem si je chystal, tak jsem povalil plechovku s pivem ze stolíku pod oknem a zaneřádil celý vagón...jenže to už průvodčí klepala na dveře a jen se smutkem v očích jsem jí dával pětikilo na jízdenku pro osm lidí z VM do Šumperku. Ještě že je za chvíli výplata. Ale než jsem musel vysvětlovat, proč nemám jízdenku, tak paní proběhla a "Co to je tady?". "Já jsem vylil pivo!" "A co ten smrad!" "Ten jsme nabrali cestou", odvětil Karel a náš soukromý vagón řval smíchy, kupodivu i já přes ztrátu pětikila :) Prostě měl jsem svůj den a až v moment, kdy jsem tu novou jízdenku kupoval pochopili spolucestující, že tu starou jízdenku opravdu nemám...

Následující cesta probíhala v poklidu. Na jedné zastávce jsme zastavili vedle jiného vagónu a tam nějaká paní do sebe s chutí ládovala jakési pokrmy všeho možného druhu (já jí tedy nesledoval...:) ) a Karel se jal na ní klepat vlajkou na okno. Dotyčná prožila infarkt, málem se udusila, šokujíc koukala kdo to klepe a pak jen asi slyšel další výbuch smíchu z vlaku...

Až na prohru 5-1 prostě super výjezd, do Přerova bude další, co k tomu dodat...snad jen odjezd před půl třetí ze Šumperku, návrat poté z Přerova přibližně kolem deváté, nevím přesně. Moc se těším a doufám, že nás tentokrát pojede více (jo, a že pojede i Danuška, které svěřím hromadnou jízdenku, protože byla spása naší výpravy :) ).

Tak se mějte, fanděte hokeji a bavte se jím, páč ten sport za to stojí. Hlavně žádné násilí a podobné, to my prostě nechceme! ČAU! P.S.:A kdyby Danuška neměla velký vliv na okolí, mohla tu být její fotka, ale máme to zakázaný - tak snad příště :)

Nemáte oprávnění psát komentáře. Musíte se přihlásit.

   

Přihlášení