e-shop fanklubu  

Vyšívání potisk dárkové předměty gravírování a řezání potisk předmětů

   

Partnerský web  

   

One man show. Výraz, poušívaný pro představení, kde umělec ve svém vlastním programu a zcela sám baví lidi. O totéš se pokusil v úterním utkání v Novém Jičíně i pan Poruba. Hlavní rozhodčí utkání, rodák z deseti kilometrů vzdáleného města Kopřivnice, předvedl, še nejen fotbalová utkání, ale i ta hokejová můše sudí přetvořit dle obrazu svého. Snad jen dirigentská taktovka a křeslo rešiséra do středového kruhu chybělo, aby i domácí fanoušci pochopili podporu ze strany známého druholigového sudí.

 

Po příjezdu na zimní stadión jsme ještě hýřili optimismem, Draci navíc šli do vedení brankou Pilavky, jehoš zdejší hlasatel překřtil na Pilavu. Nutno dodat, še domácí byli Drakům vyrovnaným soupeřem, často nebezpečně hrozili před Tomášem Piterkou a do konce třetiny ještě dokázali otočit skóre. To jiš pozorné oko diváka mohlo zaregistrovat menší zaujatost pana Poruby, který ve druhé části hry odvedl pro domácí nezměrný kus práce a obětavosti. Trestání teatrálních představení domácích hokejistů, kdy Draci padali na led, ale přesto byli vylučování, vrcholilo navazujícími přesilovkami 5-3. Nemám obavy, še tento „hokej ohrošující" výkon rozhodčího potrestal například delegát. Mošná je lepší tyto případy neřešit, mošná by mohl být výsledek šetření obdobný jako ve fotbale?

Pane Porubo, doufám, še jiš brzo opustíte hokejovou scénu a přestanete „prznit" hokejová utkání. Ze srdce, notně poraněného v úterý vaším výkonem, si to moc přeji. Taktéš doufám, še postoj svazu českého ledního hokeje také nebude jen symbolický. Zarášející je jiš fakt, še na druholigové hokejové utkání byl nominován rozhodčí „skoro rodák". Jiš několik let objíšdím stadióny, zašil jsem mnoho špatných rozhodčích, pana Paura, pana Mikulu, který teď mimochodem píská extraligu, ale ani jeden z nich nikdy nepískal tak jako pan Poruba v úterý, totiš s evidentním cílem poškodit jeden či druhý celek, aš příliš okatě na to, še by se to dalo svést na špatnou kvalitu rozhodčího. Otázkou je, zda-li tuto slušbu odvedl pan Poruba jen z dobrého srdce, poněvadš je místní rodák, nebo si po zápase dopřál i zasloušené odměny.

Nejhorší na tom všem je fakt, še člověk se vláčí několik desítek kilometrů, aby povzbudil své hokejisty, viděl pěkný hokej, bavil se touto u nás nejpopulárnější hrou. Ale opravdu to jde? Bezmocnost a holá realita odrášející boj s větrnými mlýny poté nabídne jen pohled na hráče, kteří bojují, ale přitom je jasné, še nemohou uspět. Pohled, který vráší trn do těchto duší. Napadá mne poté jediná myšlenka. Proč by tito hráči měli i nadále hrát a pokračovat v boji? Osobně nemám rád móresy typu odchodů do kabin uprostřed utkání a podobné protesty - ale jak jinak na tento problém upozornit? Jak jinak říci - je zde něco v nepořádku a je potřeba to řešit? Pravda, druhá liga není tolik na očích médií a hokejové veřejnosti, ale to snad neznamená, še toto je malý či bezvýznamný problém. Bohušel, zkušenosti dané léty mne ujiš»ují, še pan Poruba zůstane nepotrestán, diváci v druhé lize si budou muset stále častěji zvykat na podobná utkání a smysl hokeje přestane pozbývat svých hodnot.

Na závěr snad jen dodávám, še toto je názor můj vlastní, hokejového fanouška. Spatřil jsem jiš mnoho hokejových utkání, snašil se je hodnotit všdy objektivně, o coš jsem se snašil i v tomto článku. Taktéš postoj zveřejněný v tomto článku nemusí odrášet postoj vedení hokejového klubu HK Šumperk 2003, na toš názor některého z jejich činovníků.

Nemáte oprávnění psát komentáře. Musíte se přihlásit.

   

Přihlášení  

   

Návštěvnost