Je polovina dubna, až na nás je všude konec. Vary slaví titul, Ústí nestačilo na Boleslav. Druhá liga jasno nemá a na nás čekalo první utkání kvalifikace o 1. ligu - v dalekém Táboře proti Milevsku. Předposlední utkání venku v ročníku 2008/09 láká nejvěrnější. Draci v Táboře otevřou veledůležitým zápasem kvalifikaci - vítězství by bylo super, znamenalo by rázné nakročení do 1. ligy. Dlouho jsou ale potíže, lidí do autobusu se hlásí málo, objevuje se problém s ucpaností Havlíčkova Brodu a tak cena naroste díky cestě po dálnici. Na druhou stranu nás opět podpořil přímo klub a veliký díky patří touto cestou i dopravci panu Bargelovi, který nám poskytl slevu a nějakou tu (nutno dodat významnou) kačku taky odpustil.
Den odjezdu a v práci nemohu "dospat". Po obědě posledních pár minut na šichtě a hurá ke kulturáku, na tradiční odjezdové místo. Tam se nestačím divit, lidí víc než na papíře, plníme bus a chvíli mám obavu, zda se tam všichni vlezeme. Vlezli, nálada velice dobrá a navíc i optimistická. Odhodlání nechybí, zásoby alkoholu také ne. Nabíráme po cestě další dva fandy a už to fičíme přes Olomouc do Brna a dál na Humpolec a Tábor. Cesta tam utíká poměrně rychle, rozebírají se všelijaké věci, řeč se stáčí i k sériím play-off. Do Tábora činíme neuvěřitelně jen dvě zastávky, vše se odvíjí bez problémů, jen za sjezdem z dálnice se probouzí jeden alkoholem opojený fanda, který je známý už z Orlové - spouští své těžko srozumitelné chorály a prakticky bez přestávky je "prozpěvuje" až na místo určení. V Táboře chvíli bloudíme, ale s navigací nám pomáhá jistý fanda z Milevska, který sám od sebe zastavuje a radí kudy kam. Jedeme dlouho za ním a pak se dostáváme už ke stadiónu. To už opilecká banda ze zadní části autobusu pořád vyřvává něco o benzince a zbytek reaguje spíše stylem Držte huby! a podobně. :)
Zděšení je naplněno při příchodu k hale, lístek za 100 korun je opravdu trochu luxusní pálka na 2. ligu, ale nakonec samozřejmě všichni berou a jdou dál. Rozvíjíme sektor na místě, kde v sobotu asi bude podstatně pekelněji - v místech táborského domácího kotle, proti nám se skládá kotel Milevska. Ten toho vzhledem k počtu moc nepředvedl, 4 bubny a přibližně 15 fandících jedinců z přibližně 500 milevských fans domácím moc bouřlivou kulisu nevytvořilo. Co jim však šlo byly vulgární pokřiky, v tom někteří opravdu vyčnívali a pokud se takhle fandí v celé skupině Západ, tak je mi jich docela líto. A když odnášejí zraněného Ondrce z ledu, tak tleská náš kotel a pár domorodců, fans z Milevska dokreslují svou kulturu fandění lhostejným civěním.
Do zápasu nevstupujeme nejlépe, první třetina je jednou z nejhorších podívaných letos. Kluci ztrácejí zbytečně puky, rozehrávka je ustrašená a domácí si často dělají co chtějí. Dandýs však drží a Milevsko naštěstí skóruje jen jedenkrát, kdy na modré propadl Holas a v úniku pak Jihočeši jistě skórují. Od druhé třetiny se pomalu začíná karta obracet, i když pořád si musí Draci dávat pozor na rychlý přechod do pásma, který Milevsko předvádí. Víc než polovinu druhé třetiny se však bráníme v oslabení, i tak kluci otočili skóre. Nejprve se prosadil Hegegy, parádní práci pak odvedl Oskar, jehož branka na 2:1 byla opravdu skvělá a právě Oskar měl na ní obrovský podíl. Jenže i přes několik ubráněných přesilovek se nakonec domácí ke vší smůle dostávají ke srovnání, sami dávají gól ve vlastním oslabení. Procházka si s kluky pohrál dle libosti a prakticky vykoupal celou pětku.
Třetí třetina už byla tak nějak v naší režii, kluci hráli pozorněji zezadu (i když se to bez chyb neobešlo), ale po zásluze se ve třetí třetině dočkali. Oskarovu střelu pustil tak nějak nejistý Svoboda za svá záda. Dandýs naopak v důležitých momentech pochytal obrovské šance Milevska a kluci v závěru zkušeně ubránili i domácí power-play. Děkovačka byla supr, Dandýs znovu předvedl kotoul a mohlo se jet vesele nazpět. Ještě jednou Veď mě dál cesto má a hurá se nalodit.
Cesta zpátky byla poměrně klidná, ale i tak veselá. Pár pokřiků o 1. lize a zastávka na jakési "vykradené" benzině, kde fakt měli lautr hovno. Navíc byli drazí jak štětky z Broadwaye a tak jsme nakonec byli rádi, že mažeme o dům dál - na Rohlenku. U Meka zklamali zase jednou otevřenou pokladnou, nakonec jsme se dočkali, pár jízd po skluzavce a když už jsme vyráželi, tak jsme zjistili, že chybí Břízka. Našli ho u kuchařek v motorestu, u guláše a že nikam nejede, že se dopraví sám. Nakonec nasedl a šupalo se co nejrychleji dom. Přece jen škoda, že oba zápasy v Táboře hrajeme v týdnu a ne o víkendu :( Po příjezdu do Šumperka ještě zaperlil onen "chorálista", který se vychcal a hned se pakoval zpátky do busu, že chcací pauza končí a jede se dál :-D
A to teda jede, ale až v úterý doma s Táborem. Očekává se rozhodně větší divácká (co se hlasitosti a fanatičnosti týče) podpora soupeře než od milevských fandů, tak se lidi hecněte a hurá na to. Jakákoliv výhra totiž přibližuje vysněnou ligu zase o něco blíž. HURÁ NA TO!
